Obec Líšnice

Líšnice, položená v půvabném údolí Orlických hor, poutá na prvý ráz štíhlou věží, zdaleka viditelného kostelíka z roku 1869, stojícího i se hřbitovem skoro uprostřed obce v sousedství jednopatrové budovy školní, vystavěné roku 1888. Pod nimi šíří se celá vesnice s osadou Zákopankou po obou březích Divoké Orlice v délce tří kilometrů. Na přilehlých rovinkách a svazích a pod sráznými opukovými stěnami roztroušena jsou v záplavě stromoví stavení, jichž čistota a výstavnost svědčí o příznivých hmotných poměrech této obce.

S okresním městem spojuje ji úzké údolí Divoké Orlice a okresní silnice, vedoucí od Nekoře podle řeky celou Líšnicí a připojující se pod Černým lesem ke státní silnici s nádhernou kaštanovou alejí, podle níž proudí černé vody starého mlýnského potoka, neboli struhou zvaného. Žel však, že příliš často se tu mění zvonivé hry bystrých vlnek kamenitého a klikatého řečiště Divoké Orlice v děsivý šum zkalených přívalů a dravé povodně rozlévají vše ničící vodní proudy z rozervaných břehů přes lučiny, role a zahrady i do lidských obydlí.

Tolik slova kronikáře Františka Langra z úvodu kroniky obce Líšnice